Vymýtit plevel a nepotřebné keře, to už chce nástroj. Většinou křovinořez nebo vyžínač.
Tyto dva nástroje se často pletou, ačkoli se od sebe liší hned několika rozdíly. S křovinořezem můžeme jít do vysoce zarostlých a těžko přístupných míst, zatímco vyžínač je jen na dosekávání trávy, doladění detailů, které jsme nedokázali posekat sekačkou.
Rozdíly mezi vyžínačem a křovinořezem si můžeme všimnout hned na první pohled. Pro vyžínač je typická zahnutá trubka ve spodní části. Přenos výkonu motoru na sekací hlavě je vždy prostřednictvím speciálního kabelu, bowdenu, který zajistí, že výkon je stejný na motoru, tak na sekací hlavě. Jeho rukojeť a nosná trubka jsou chráněny před vibracemi. Ve vyžínač zas není možné použít pilový kotouč, sekat se dá jen strunou, má slabší motor, ale je skladnější a mnohem lehčí.
Jak si vybrat
Úroveň práce s křovinořezem záleží na výkonu motoru. Čím je nižší, tím větší námahu musí vynaložit mistr. Výkony lehkých domácích křovinořezů začínají na hodnotách 0,65 kW a končí při profesionálních křovinořezech s výkonem až 3 kW. Výkon nejmenších domácích křovinořezů je kolem 0,65-1 kW a postačí, když s křovinořezem pracujeme v zahradě, kde nejsou žádné velké zarostlé a nepřístupné plochy.
Střední výkon 1,1 až 2,1 kW už patří poloprofesionálním strojům na velké a zarostlé prostory se špatně přístupným terénem, kde nevíme odhadnout, jaký keř či dřevina nám stojí v cestě. Profesionální křovinořezy se mohou pochlubit výkonem až 3 kW, takový motor nezná překážky.
Dalšími důležitými vlastnostmi, které bychom si měli na křovinořezy prověřit, jsou točivý moment a rychlá akcelerace. Třeba samozřejmě pamatovat na to, že s výkonem motoru se zvyšuje i spotřeba paliva.
Podle druhu pohonu dnes najdeme tři typy motorů: akumulátorový, elektrický a benzínový. Cenově nejdostupnější je elektrický, ale nejvýkonnější je benzinový. Akumulátorový volíme jako alternativu elektrického pro pohodlí práce, protože nejsme omezeni délkou kabelu.
Aby práce nebolela
Abychom zlepšili pohodlí a efektivitu při práci s křovinořezem, stroj by měl být vybaven ergonomickým nosným popruhem, který rozloží zátěž. Pokud ho nemá křovinořez, odnese si to naše páteř. Zaměřte se i na správné rukojeti – na trhu najdeme dva typy – bike a držadlo. Rukojeti typu bike jsou pohodlnější a jednoznačně lepší pro začátečníky.
Rukojeti typu držadlo jsou vhodné pro zaběhnutého křovinořezára, který stroji rozumí a ví, jak jej použít. Držadlo oproti bike je skladnější. Řídítka by měly být natočeny směrem k nosné trubce, aby se záda rovnoměrně zatěžovala, a také by měly být sklápěcí pro snadnější přepravu a uskladnění.
V technických parametrech se uvádí i zdvihový objem nebo zdvih. Představuje část válce v motoru mezi horní a dolní úvratí. Tato veličina je důležitá hlavně při startování motoru – čím je vyšší, tím větší sílu musíme na startér vynaložit. Nejmenším zdvihovým objemem křovinořezů bývá 27 ccm, patří malým a lehkým přístrojům.
Motory se střední hodnotou 37 až 40 ccm jsou vhodné pro muže i pro ženy, dokážou ho nastartovat i menší silou. Největší zdvihové objemy, 50-55 ccm mají pořádně stroje, se kterými mohou pracovat jen profesionálové.
Pro pohodlnou práci je významná i váha přístroje. Nejlehčí typy váží 3,5 až 4 kg, jsou to zpravidla stroje s elektrickým motorem s malým výkonem a malým zdvihovým objemem. Průměrná váha nejčastěji využívaných přístrojů je 5 až 7 kg, profesionální křovinořezy mohou vážit i 10 a více kg.