Začátkem května můžeme vysévat v zahrádce do půdy semena teplomilných užitkových a okrasných rostlin.
Povrchová vrstva půdy má tehdy zpravidla teplotu již více než +10 0C až +15 0C, což je minimální teplota půdy na klíčení semen teplomilných zahradních rostlin.
Nejrychleji a nejrovnoměrněji však klíčí a vzcházejí tato semena při teplotě půdy +25 0C až +35 0C, se střídáním chladnějších podmínek v noci jako ve dne. Kritická škodlivá teplota na klíčení a vzcházení semen teplomilných rostlin je až +45 0C. Semena teplomilných rostlin, a to melounu, dýně, cukety, patisonu, fazolí, bazalky, hrachoru, lichořeřišnice, krasotinky, krasulky, kufeje, lobelky, nemezis, nocenky, šrucha, smil, venídia a jiných druhů vyséváme nyní s vědomím, že vyklíčí a zejména budou vzcházet až v druhé polovině května. Pak jim už neuškodí ani případné pozdní přízemní mrazíky, které se u nás vyskytují pouze v první polovině května.
V tomto pozdním termínu se již nedoporučuje vysévat semena chladnomilných zahradních rostlin, které jsou přecitlivělé na vyšší teplotu půdy než +20 0C. Jde o mák, hrách, slunečnici, pažitku, špenát, petržel, mrkev, godec, slezovku, hřebíček, měsíček, pomněnku, orlíček, rožec, sasanku, lupinu atd. Rovnoměrnému klíčení a zejména vzcházení těchto semen prospívá občasné výrazné podchlazení půdy.
Navíc jim škodí nejen nadměrné teplo, ale i časté přesušení povrchových vrstev půdy. Vysévat jsme je měli v březnu nebo v dubnu. Pozdě vyseté déle vegetují a zpravidla poskytují nižší úrodu, nebo opožděně a nerovnoměrně kvetou.