Mnozí zahrádkáři pěstují v nezakrytých prostorách svých zahrad i na mráz citlivější, teplomilnější rostliny.
Ty poškozuje v zimě zejména silný mrazivý vítr a hlubší promrzání půdy. Před mrazivým větrem chráníme zejména stromečkové a keřové čajové růže, teplomilné plamínky,, některé citrusy, větší kaktusy a sukulenty, a to polyethylenovými pytli naplněnými novinovým papírem.
Citlivější stromy, především meruňky, broskve, třešně a hrušky, chráníme před mrazivým větrem nalíčením kmenů a silnějších větví vápnem nebo bílým latexem. Zmírníme tak ohřívání pletiv sluncem. Neškodí i omotat kmeny jutovými pytli. Ojediněle, v teplejších nížinných oblastech mohou u nás v zahrádkách přezimovat i některé druhy ibišků, fuchsií, oleandrů, vavřínů, rozmarýn, rododendronů, kiwi a fíkovníků. Ze severu je však musí chránit zeď nebo stěna a z jihu uzavřený dvůr nebo větrolam.
Zpravidla u nás nepřezimuje v zahrádkách velmi citlivé i na nižší teploty vzduchu subtropické a tropické trvalky, které často pěstujeme jako skleníkové nebo pokojové rostliny. Patří k nim jinan, bugenvilea, difenbachie, fíkus, filodendron, fitónia, gardénie, gynura, hojí, monstera a mnoho dalších druhů rostlin okrasných listem nebo květem.
Holomrazy jsou nebezpečné i tím, že promrzáním půdy nepokryté sněhem vyhynou kořeny méně mrazuvzdorných bylinných trvalek a dřevin. Takto může vymrznout réva vinná, mandloň, broskev, meruňka, keříčkový flox, pivoňka i teplomilnější rododendron.
Často i zahradní jahody nechráněné nástylkou podlehnou krutější mrazem. Nedostatkový sníh třeba proto bezpodmínečně nahradit různými nástylkami. Ty jsou schopny zabránit pronikání holomrazů hlouběji do půdy a jejich ničivému působení na kořeny citlivějších rostlin.