Přestože se komody a příborníky v minulosti na čas vytratily z moderních domácností, dnes jsou opět jejich neodmyslitelnou součástí. A to už nejen v ložnici a kuchyni.
Název komoda je pravděpodobně odvozen od španělského slova Comodo, v překladu pohodlný. Zde můžeme hledat důvod vylepšení jednoduché truhly, předchůdkyně komody. Výskyt nábytku tohoto typu směřuje právě do končin Španělska, Francie a Itálie. Klasická komoda byla typická třemi velkými zásuvkami, které poskytovaly přehledné uskladnění ložního prádla, později oblečení. Tuto funkci si komoda ponechala dodnes.
Nová tvář komody
Počet zásuvek postupně rostl a současné solitéry nabízejí celou plejádu tvarů, členění a materiálového provedení. Nezůstaly jen při klasickém dřevě, najdete je i v plastickém, skleněném či úpletová hávu. Ještě širší škálu představuje barevnost. I samotné úchytky prošly vývojem. V minimalistickém interiéru se jich dokonce zbavili. K dosažení absolutní kompaktnosti designéři ukryli členění na zásuvky za jednolitý panel, a to z různých materiálů.
Skutečně multifunkční
Komoda najde své uplatnění téměř v každé místnosti. Kromě původního využití v ložnici poslouží v hale, jídelně, pracovně, dětském pokoji, v prostorné koupelně i v obýváku. Konkrétnímu využití se přizpůsobí tvarům, vnitřním uspořádáním i povrchovou úpravou.
Starý dobrý příborník
V minulosti byl ozdobou jídelny s praktickým využitím při servírování a odkládání jídel a nápojů. Měl podobu větší skříňky s dvířky a zásuvkami, v horní části zasklené. Jeho útroby ukrývali servis na každodenní používání, zásuvky zas příbor a drobnosti na stolování. V zasklené vitríně domácí paní vystavila na odiv sváteční servis nebo vzácnější doplňky z porcelánu či broušeného skla. Dnes příborník zažívá svou renesanci. Nové modely příborníků jsou navrhovány jako klasické solitéry, ale i jako součást jídelní sestavy. Materiálové a tvarové provedení i barevnost by měly vycházet z jednotné stylové linie jídelny, případně celé společenské zóny. Výjimka je kontrastní řešení s použitím starožitného solitéru jako uměleckého akcentu v moderně zařízeném interiéru. Může se jím stát i restaurován příborník po babičce.