O tom, že pravidelné saunování výrazně zvyšuje fyzické i duševní zdraví, netřeba nikoho přesvědčovat. Za všechno mluví více než tisíciletá tradice saunování a množství příznivců na celém světě.
Výstavba domácí sauny, resp. její provozování v domácnosti se často a mylně interpretuje jako zbytečný luxus, a finančně náročný koníček. Zasvěcení vědí, že ani výstavba ani provoz domácí sauny nepředstavuje nepřiměřené zatížení rodinného rozpočtu – profit ve formě zlepšení zdraví a nálady je k nezaplacení.
Než začneme stavět – kam umístit saunu
Můžeme se rozhodnout pro vnitřní – vestavěnou saunu, kde prostor pro saunování i ochlazení bude umístěn v interiéru domu. Alternativou je sauna venkovní, exteriérová – jde o samostatnou dřevěnou srubovou stavbu, kde sauna je jakousi „předhřevárnou“ a okolní přírodní prostředí je místem na ochlazení. Na takovém principu funguje i tradiční finská sauna, která se stavěla na břehu jezera či moře, kvůli nebezpečí požáru oddělena od ostatních obydlí. Venkovní sauna je ideálním řešením, spojením s přírodou, oproti tomu je vestavěná sauna kompromisem přinášejícím tuto tradiční kúru do moderních obydlí ve městě.
Materiál na výstavbu
Při výběru materiálů dbáme na jejich přírodní původ, hlavně pro vnitřní prostor sauny je důležité, aby použité materiály vlivem tepla neuvolňovaly do prostředí zdraví škodlivé látky. Venkovní sauny jsou vystavěny srubovým způsobem, u nás z masivního smrkového profilu, tloušťky přibližně 60 – 70 mm. Na výstavbu vestavěných saun se nejčastěji používá obkladový dřevěný profil a tepelná izolace s parozábranou. Ideální dřevinou je dřevo severského smrku rostoucího ve Finsku, Švédsku a Norsku. Na rozdíl od našeho smrku je dřevo hustší a pevnější, při správném vysušení nevylučuje mízu, je trvanlivější a nepraská. V našich klimatických podmínkách má vhodné vlastnosti pro použití ve vnitřních prostorách sauny lípa. Má nízkou tepelnou vodivost, je tepelně stálá. Na výrobu zařízení, lavic a podobně se s oblibou používá suchomilná africká vrba Abachi. Na podlahu můžeme použít dobře omyvatelné klasické podlahové dlaždice nebo kamennou dlažbu. U vestavěných saun se často používají cenově přijatelné a snadno namontovatelné celoskleněné dveře.
Stavba a princip fungování sauny
Při venkovní stavbě postačuje již zmiňovaná dřevěná konstrukce, složitější situace je u vestavěné sauny. Vymezený prostor ohraničíme hranoly o tloušťce přibližně 70 mm, čímž vytvoříme dutou konstrukci. Z vnější strany můžeme, pokud to vyžaduje začlenění do interiéru, použít sádrokarton, keramický nebo dřevěný obklad. Směrem dovnitř následuje izolační vrstva – o tloušťce alespoň 80mm, nejlépe minerální vlna. Další vrstva je paroizolační, používá se hliníková fólie. Následuje vnitřní obklad ze smrkových nebo lipových obkladových lišt. Důležité je proudění a výměna vzduchu v sauně. Proudění vzduchu zajišťuje pícka, konstrukčně dobrým řešením je ventilační štěrbina mezi vnitřní vrstvou obkladu a stěnou sauny. Komínovým efektem dochází k proudění vzduchu a obklad po saunování pěkně oschne. Větrání sauny zajišťujeme ventilací – nucené větrání, nebo větráme otevřením dveří. Důležité je vyměnit vzduch v sauně alespoň 5 krát za hodinu, samozřejmě to závisí na velikosti prostoru a počtu saunujících.
Saunová kamna a saunové kameny
Srdcem každé sauny je pec, od jejího výkonu a regulace závisí teplota, vlhkost i celkový komfort saunování. Od tradičních kamenných pecí se moderní antikorové pece v mnohém liší. Topné médium závisí na dispozici a podmínkách. Nejčastěji se používá elektrické vytápění, klasickým způsobem topení je topení březovým dřevem. Při výběru pece se řídíme pravidlem, že na metr krychlový prostoru připadá 1kW výkonu otopného tělesa.
Na úpravu vlhkosti vzduchu v sauně se používá přilévání vody na rozpálené saunové kameny, je možné použít i zvlhčovač.