Téměř všechnu zeleninu jsme již v zahrádce sklidili. Třeba následně půdu zrýt?
Ne každá půda vyžaduje takový poměrně náročný mechanický zásah. Vyloučit můžeme písčité a hlinité úrodné půdy, na kterých hodláme v příštím roce pěstovat hrách, fazole nebo jiné luštěniny.
I na záhonech určených k pěstování cibule nebo česneku postačí jarní prokypření půdy. Podobně postupujeme i při ošetření záhonů domácích okrasných bylin. V případě výsevu nebo výsadby sazenice macešek, fialek, sedmikrásek, pomněnek, konvalinek, petrklíčů, modřenců, plešivců, bradatek, sněženek nebo jiných na výživu a kvalitu půdy méně náročných okrasných rostlin půdu na podzim neryjeme.
Rýt se doporučuje na podzim jílovitou půdu. Ponecháme ji nepohrabanou s velkými hroudami na povrchu. Přes zimu mráz hroudy rozmačká a zpevní drobné strukturní hrudky. Zrýt také půdu při současné aplikaci kompostu. Jednoduchým rytím do hloubky 0,2 metru na úrodných půdách a hlubokým dvouvrstvým rytím do 0,4 metru na zúrodnění nekvalitních půd v zahrádce.
Takto postupujeme před výsadbou a pěstováním v následujícím roce zeleniny náročné na hnojení. Stejný postup volíme i u teplomilných, zpravidla cizokrajných a na výživu náročných okrasných rostlinách. Často spojujeme rytí s vyhnojenim půdy kompostem i zapravením do půdy hnojiv. Dusíkatá hnojiva však nikdy podzim nepoužíváme.
Aplikace průmyslových hnojiv nevyžaduje vždy rytí půdy. Často je stačí smíchat s půdou mělčí nebo hlubším prokypření půdy rycími vidlemi, motykou nebo drapákem. Nikdy nerozhází pevné hnojiva po povrchu, bez jejich promíchání s půdou. Hrozí totiž ztráta živin odplavením, vyplavením a únikem živin do ovzduší.