Kvetoucí mapy plísní na stěnách znepříjemňují život zejména v zimních měsících. K jejich odstranění kupujeme různé přípravky. Přitom často stačí jen pravidelně a naplno větrat, a nenechávat místnosti vychladnout.
Nepřáteli plísní jsou sucho a čistota.
Plísně jsou nejen estetickým, ale i destrukčním, a hlavně hygienicky škodlivým faktorem užívání budov. Některé z nich jsou toxigenní, způsobují alergie a nemoci.
Přítomnost mikroskopických hub v ovzduší může ovlivňovat zdravotní stav člověka několika způsoby. U některých lidí vyvolává alergické projevy, u dalších působí plísně toxicky na dýchací cesty.
Mikroskopické houby jsou schopny pronikat do tkáně člověka a vyvolat mykózu, která ohrožuje zejména lidi s narušenou imunitou. Známé jsou klinické projevy astmatu, alergické rýmy, zánětu dutin.
Specifický zdravotní problém vzniká lidem pracujícím v budovách s uzavřeným klimatizačním systémem. Tito se často stěžují na dráždění sliznice očí, nosu, průdušek, bolesti hlavy, špatnou koncentraci, pocit ucpaného nosu. V odborné literatuře se hovoří o syndromu nemocných budov.
Při podezření, že chorobné příznaky způsobují plísně a jejich toxiny, je nutné vypátrat přímý zdroj kontaminace, kterým mohou být uzavřené stěny, kouty, různě opakovaně zvlhčované předměty, filtry a zařízení klimatizačních rozvodů.
Plísně se vyskytují zejména v kuchyních a koupelnách, ale také v nedostatečně větraných komorách či sklepích. Příčinou jejich šíření jsou také nevhodně využívané místnosti. Jedná se zejména o místa, která se využívají k sušení prádla nebo pěstování květin při nedostatečném větrání. Plísně se tvoří i po změně topného systému, když se vymění tuhé palivo za plynové.
Při spalování plynu se uvolňuje voda, což má za následek zvýšení vlhkosti vzduchu v interiéru.
Další příčinou plísní je, i nesprávný režim větrání v kombinaci s vytápěním prostorů.
Vzniká povrchová kondenzace vlhkosti na povrchu stěn, hlavně v zimním období, kdy je velký teplotní rozdíl mezi interiérem a exteriérem.“ Nadměrná vlhkost na stěnách vzniká nejen vařením, mytím, ale i dýcháním.
U novostaveb je navíc zabudována také v konstrukcích. Tehdy je třeba v zimě víc topit a pravidelněji nárazově větrat, aby se vlhkost z konstrukcí i z povrchů dostala pryč. Podobně je to, pokud někdo bydlí v nedokončeném nebo nezatepleném domě.
V takových stavbách ke kondenzaci na povrchu dochází již při nižší vnitřní vlhkosti. Důvodem je nedostatečný tepelný odpor obvodových konstrukcí. Nezateplená stěna se rychle ochladí a vlhkost se kondenzuje uvnitř na povrchu stěn. Nejvíce ohroženy jsou místa, u kterých nemůže proudit vzduch, například za skříněmi.
V poslední době rostou plísně na stavebních materiálech už během realizace staveb. Jde o použití nátěrových hmot a impregnačních látek na bázi sloučenin organické chemie, které obsahují dostatečné množství živin, nebo například při použití stavebních materiálů napadených plísněmi, které nejsou výrobcem dostatečně chráněny proti napadení.
Plísně v bytech se vyskytují na stěnách, stropech, parapetech, obkladech, mezi obkladačkami a pod obkladem, na podlahách, kobercích, textiliích, kuchyňských linkách, nábytku i v bytovém prachu. Pokud jsou pro plísně vytvořeny podmínky, které se považují za optimální, vytvářejí porosty různých barev – od bílé přes žlutou, růžovou, oranžovou, šedozelenou až po černou.
Napadení může být bodové až celoplošné. Pod mapy na stěnách ve starších, rekonstruovaných domech se podepisují i nové dokonale těsněné okna. Po výměně původních netěsných oken, které zajišťovaly přirozenou výměnu vzduchu, jsou nové většinou dokonale těsné. Jelikož ceny tepla stoupají, ve většině bytovek jsou již měřiče, zvykneme šetřit méně častým větráním.
Nevětráme tak, jak by to místnosti potřebovali, stahujeme radiátory na minimální teplotu. Takto se nadměrná vlhkost v interiéru kumuluje a kondenzuje na površích stěn, a to hlavně v místech, kde jsou v obvodové konstrukci tepelné mosty, tedy kde je stavba prochlazování. Pokud je stavba zateplená, tak zejména na nedostatečně zateplených železobetonových konstrukcích, jako jsou obvodové věnce, překlady, sokly přízemí.
K odstranění postačují přípravky běžně dostupné na trhu. Toto řešení je však jen dočasné. Nezabrání dalšímu vzniku povrchové kondenzace a následné tvorbě plísní. Pokud jsou na nezatepleném domě vyměněny okna, je třeba přemýšlet nad dodatečným zateplením fasády a střechy.