Tento trend vznikl v 19. století v Anglii a v současnosti zažívá v moderním evropském sadařství svou renesanci.
Majitelé zahrad, kteří striktně netrvají na hustém, intenzivní sekání trávníku, nebo jsou fanoušky přírodních zahrad, si mohou jarní období vychutnat v podobě pestrobarevné louky. Speciální květinové louky, které kvetou od května až do konce léta, už mnozí znají. Málokdo však ví, že ještě větší barevnou slavnost lze vytvořit i brzy na jaře, a to díky skoro kvetoucím cibulovým a hlíznatým rostlinám.
Včas na jaře se v trávníku uplatní zejména efemérní cibulové rostliny. Tuto skupinu rostlin charakterizuje velmi rané kvetení, někdy již koncem ledna, a nízký vzrůst. V přírodě se vyskytují většinou v řídkých listnatých lesích, proto kvetou ještě dříve, než stromům vyrůstají listy. Jsou přizpůsobeny podmínkám ve vyšších bylinných porostech. Proto nic nebrání tomu, abyste do trávníku vysadili kombinace různých cibulek – bíle kvetoucích sněženek, bledulí, modře kvetoucích ladoněk a modřenců.
Chladnou bílou a modrou lze oživit některými hlíznatými rostlinami jako žlutými Talovíny a šafránem, který kvete v široké škále barev. Zajímavě působí i jednolité, bílé sněženkové pole či modré laguny hustě osázené ladoňky sibiřské. Použití cibulovin v travnatých porostech je možné i v pozdějších obdobích – po vzejití trávníku. Pokud se rozhodnete prodloužit efekt kvetoucí jarní louky do dubna či začátku května, můžete použít vyšší rostliny. Pro vzešlé travnaté porosty jsou vhodné rostliny například narcis, ladoňka hispánská, polák dutá či řebčík kostkovaný. Ty dosahují výšky 25 cm a více, proto dokážou konkurovat a vyniknout i ve vyšší trávě.
Po barevné jarní parádě se trávník znovu přemění na souvislou zelenou hmotu. Odkvetlé rostliny pomalu vyzrávají už jen v podobě listů, které jim začátkem léta postupně uschnou. Zbytek sezóny zůstávají pod zemí jen v podobě cibulí a hlíz. Rostliny proto nepoškodí ani zvýšená aktivita na trávníku.
Pro vytvoření jarní louky jsou vhodné trávníky, které nebudou během jara intenzivně využívány, nepotřebují včasné sečení, prořezávání a intenzivní hnojení. Jarní louka je vhodná spíše do větších zahrad, kde se dá část trávníku ponechat jako pohledová kulisa s výsadbou cibulovin a část udržovat intenzivně. Lze ji také uplatnit v extenzivně udržovaných zahradách venkovského charakteru, kde se upřednostňuje přirozený ráz trávníku.
Pro jarní květiny se hodí například trávníky v ovocných sadech, pod listnatými stromy nebo okraje křovitých porostů. Jako lem mohou jarní rostliny vytvořit v kombinaci s větvemi dřevin zajímavé barevné kreace či kontrasty. Například žluté, modré i bílé barvy květů se pěkně uplatní s korálově červenými větvemi svídy bílé.
Aby louka působila co nejpřirozeněji, je vhodné založit ji ještě dřív, než bude vysetý trávník. Je ideální, když se na to myslí už při plánování zahrady. Větší přirozenost lze dosáhnout, pokud všechny cibule a hlízy navzájem smícháte a volně rozséváte na upravenou půdu. Pak už jen opatrně chodit po ploše budoucího trávníku, hloubit jamky v místě dopadu cibulek a zakopávat. Doporučuje se hloubka, rovná 3-násobku velikosti cibule nebo hlízy. Vzdálenost jednotlivých cibulí by neměla být menší než 10 cm. Pokud nechcete zničit stávající trávník, je lepší situovat rostliny do několika hnízd nebo do souvislých lemů. Výsadba probíhá vždy na podzim.
Cibulové a hlíznaté rostliny tohoto typu se již z trávníku nevybírají. Lety se volně rozmnožují a zahušťují. Barevné působení je tak rok od roku hustší a krásnější.
Zásady použití cibulových a hlíznatých rostlin v trávnících
- Jde o světlomilné rostliny. Takovou louku nikdy nevysazujte na severních a zastíněných místech. Výjimkou jsou výsadby pod listnatými stromy, které v době květu rostlin ještě neraší.
- Trávník se poprvé seká až začátkem června. Listy rostlin se odstraňují až po jejich vyschnutí, jinak rostliny nestihnou dostatečně vyživit cibuli či hlízu a nemusí příští rok kvést. Z tohoto důvodu jejich výsadba není vhodná pro intenzivně ošetřované trávníky.
- Rostliny se vysazují na podzim do jamky, která je 3-krát hlubší než výška cibule či hlízy. To znamená, že pokud má cibule výšku 2 cm, vysazujeme ji do 6 cm hluboké jamky.
- Cibulové rostliny se vysazují vždy kořenem dolů. Změna polohy cibule poškodí vývoj rostliny.