Kuchyňský nábytek tvoří různé nízké a vysoké skříňky sloužící k uskladnění potravin a kuchyňského náčiní, skříňky pro zabudování kuchyňských spotřebičů. Po osazení spodních skříněk pracovní deskou nám vznikne pracovní plocha, sloužící pro přípravu jídel. Výše této plochy je závislá od úkonů prováděných v dané části pracovní zóny a od výšky osoby nejčastěji pracující v kuchyni.
Ideálním řešením z ergonomického hlediska je osazení jednotlivých pracovních zón rozdílnými pracovními výškami. Například varnou zónu je lepší umístit o 10 cm níže oproti běžné pracovní desce, čímž získáme lepší přehled o obsahu v hrncích v zadní části varné desky. Při snížené varné zóně se manipulace s těžkými hrnci stává jednodušší a dlouhodobé míchání je méně vyčerpávající. Opakem je mycí centrum – dřez, jehož výše by z ergonomického hlediska měla být o 10 až 15 cm větší než výška běžné pracovní desky. Důvodem zvýšení výšky mycího centra je zamezení neustálého předklánění ke dnu dřezu.
I když jsou různé výšky pracovních ploch v kuchyni opravdu opodstatněné, jejich popularita není vůbec vysoká. Příčinou je větší technická náročnost výroby takové kuchyně a tím i rapidní zvýšení ceny kuchyně. Nechtěnými jsou i vzniklé spoje a hrany pracovní desky. Navíc použití různých pracovních výšek v malé kuchyni je neefektivní a působí rušivým dojmem.